• +420 602 774 877
  • sindlerova.monika11@gmail.com

3x A DOST aneb život začíná po 50sátce

3x A DOST aneb život začíná po 50sátce

Jak začala moje CESTA proměn od slušňačky k REBELCE?

Egypt – Velikonoce 2018

Přesně tři roky trvalo dozrávání. Sbírání sebedůvěry. Překonávání vnitřních bloků. Práce na sobě ke zveřejnění této fotky…

To se nemá? Je moc odvážná? Co na to řeknou lidi? Nejsi žádná modelka, co si to může dovolit!

Stejně jako tři roky plné zvratů a proměn

Na CESTĚ do Egypta započal můj životní převrat

Převrat od zodpovědné daňařky, která si více než 20 let „nedovolila“ na konci března opustit své klienty a svou židli u počítače.

Od vzorné matky samoživitelky s hypotékou na krku, která se snažila vybudovat pro syna skvělé zázemí a být mu oporou a na sebe zapomínala…

Od ženy, která si nesla soustu rodinných vzorců. Bez práce nejsou koláče! Ženská vše zvládne sama. Nejdřív práce a potom zábava atd…

Která neznala vůni probouzejícího se jara. Nevnímala první pučící stromy, květy na loukách…

Každý rok jak přes kopírák

Téměř nonstop práce. První pauza až na začátku července. Život jako na dostihové dráze s klapkami podél očí vymezující směr! Musíš jet přesně tudy! Po této dráze. Nedívej se vpravo ani vlevo…Neciť, nevnímej své tělo…hlavně uháněj! Termíny! Termíny! A zase jen termíny!

Kdo dělá účetnictví či daně, tak přesně ví, o čem je řeč. Když není roční závěrka valí se termíny jako kamenná lavina. DPHáčka, mzdy, reporty a statistiky …Nikde světlo na konci tunelu! Šílené a k zbláznění pro REBELKU, která se začala více a více probouzet…

ALE ROK 2018 byl můj první REBELSKÝ!

A DOST!

Dovolila jsem si hodně! Týden volna na přelomu března a dubna. Kdy běžně končí první plna daňových přiznání (to bylo ještě před… Vy víte, kým)!

Uposlechla jsem volání své duše, která už křičela hodně let. „Potřebuješ pauzu!“ „Nejsi na správné CESTĚ!“ V té době jsem procházela výcvikem NLP (neurolingvistické programování). Začalo se mi v životě rozkrývat, co přehlížím. Co jsou moje hodnoty? Jak si je naplňuji? Kdo jsem vůbec já?

A taky jsem začala častěji slyšet…Slyšet hlásek svého vnitřního JÁ. Vůbec jsem ho dříve nevnímala, neznala…ale on tu byl vždy. A posílal zprávy už dříve. Ať ve formě bolestí zad, migrén nebo zdravotních problémů syna. Finančních ztrát, podivných vztahů apod…Možná to taky znáš?

Jaro 2018 přineslo můj první velký závan ODVAHY a vnitřního rozhodnutí udělat „něco“ jinak! Potřebuji moře. Kde je už nyní teplo a mohla bych se koupat a současně mi stačí týden? Volba padla na Egypt.

Poprvé sama a v Africe.

Jiné kontinenty mi byly do té vzdálené stejně jako titul Miss nebo zlatá medaile na olympiádě. Toužila jsem po moři a podmořském světě. Člověk se pod hladinou přenese do úplně jiné dimenze.

Po klidu. Sluníčku. Nicnedělání. Prázdné a bezstarostné hlavě. V kufru několik sebe rozvojových knížek…noťas, že budu psát a tvořit web…kamera pod vodu, ploutve, brýle a šnorchl…

No po pravdě, celé se to vyvinulo úplně jinak…. Hned na letišti mě oslavila jedna česká kočka: „Taky letíš sama? V jakém jsi resortu?“ …Resort stejný. A bylo veselo!

Ale detaily nechme zatím stranou (třeba někdy příště). Knížky zůstaly neotevřené. Ale z mých rituálů ranního čchi-kungu nesešlo. Naopak byla z něho nadšená. I z témat o zdraví a životě, které jsme společně probíraly při sklence vína. Či půlnočního úplňkového rituálu.

Rok 2018 byl zlomový nejen touto cestou…

Byla asi polovina května. Nádherný slunečný, téměř letní den. Od rána sedím zavřená, jako tygr v kleci, v zasedací místnosti našeho klienta. Zebou mě nohy od klimatizace. Toužím se alespoň na chvíli ucítit teplo slunečních paprsků na své kůži. Oči pálí od odlesků slunce pronikajícího mezi škvírkami žaluzií na displej počítače.

„A DOST!“

Zaduněl hlas v mé hlavě. Až sem poskočila na židli. „Máš svůj SEN. Kdy si ho chceš splnit? Letos Ti bude 50! Už ses rozhodla?“

Můj dávný dětský SEN. Veliká vnitřní touha vidět, procítit bájné Machu Pichu.

A také si tam i zacvičit Čchi-kung. Ne nejsem blázen. Vím, že čchi-kung pochází z Číny. Ale energie, které se díky cvičení šíří jsou jen jedny. Jedny společné. Nekonečné. A je jedno, na které straně světa se nacházíš.

Na chvíli jsem se úplně zasnila a přenesla se tam…

Pak tu byl opět: „Když si sen nesplníš letos, tak kdy?“ Kdy??? Moc dobře víš, že v první půlce roku volno nedostaneš! Budeš čekat na další rok nebo na další? Další? Aby ses toho holka vůbec dožila!“ Hlas se mi vysmíval, jako poťouchlý skřítek. Dotíral na mě víc a víc…

Večer otvírám noťas a pouštím se do hledání. Peru – podzim 2018 – co nevíce vidět – hlavně přírodu – Machu Pichu – malá skupina – cena! Projíždím všechny cestovky, které nabízí Peru. Pokud je nějaký termín ještě letos: Obsazeno – Plné – Obsazeno …už to téměř vzdávám…

A pak… Vidím…

Poslední volné místo v malé uzavřené skupině pro max. 8 lidí. Odlet 16. září 2018!“

Celá rozechvělá píšu do CK o další informace a potvrzení volného místa…

Až pak se dívám na další detaily: „Velký okruh po Peru z Limy přes poušť Nasca, kaňon Colca, jezero Titicaca s přenocováním na ostrově u domorodců, Cusco…(a konečně) Machu Pichu s výstupem na jednu z hor na ním! Možnost prodloužení o čtyři dny v Amazonii (hluboko od civilizace s místním průvodcem)!“ Suma sumárum tři týdny jako malované.

Nervozitou nemůžu spát. Dostávám cestovní horečku…před sebou vidím obrázky ze stránek cestovky

Bájné Machu Pichu, Lachtani, Kondoři, Papoušci, Opice i Krokodýli…

Ráno před odjezdem do práce pípla zpráva z cestovky. „Jedno místo máme!. Je třeba rychlé jednání k včasnému zajištění letenek. Ostatní členové skupiny již mají letenky zakoupené a lety jsou velmi vytížené. Máte-li zájem kontaktujte nás. Se zajištěním letenek Vám rádi pomůžeme.“

Co teď? Co když nedostanu dovolenou?

Nemůžu si přeci koupit letenky. Musím to rozseknout v práci ještě dnes, než mě opustí odvaha. Jsem jako na trní a hledám vhodnou příležitost, jak oslovit své šéfy.  Až v podvečer. Začal utichat každodenní ruch. Kráčím do jejich kanceláře. V hlavě milióny scénářů rozhovoru. Snad jsem připravená na vše!

Začnu „Ahoj, chtěla bych Vás o něco požádat. Potřebovala bych od půlky září tři týdny dovolené. Chápu, že je to dlouhá doba. Nicméně pracuji zde už téměř 15 let a nikdy jsem Vás o nic takového nežádala. Letos budu mít, jak víte, 50! Ráda bych si dala sama sobě dárek a splnila si svůj životní sen zažít na vlastní kůži energii Machu Pichu!

Do konce roku je to jediná možnost a jediné místo! Musím se rozhodnout obratem. Potřebuji tedy jen Vaše svolení.“

Nastalo ticho. Oba na mě hledí, jako na mimozemšťana, který právě přistál u nich v kanclu z hodně vzdálené galaxie!

„A dva týdny by nestačili?“ ozve se první. Držím se své strategie „gramofonová deska“! Zájezd je na tři týdny a když budu poprvé v životě na druhé polokouli, tak si to chci prostě užít. Jiná verze není (že je prodloužení o Amazonii volitelné jsem raději zamlčela). Budiž mi odpuštěno.

Ještě chvíli trvala, už spíše pracovně – organizační diskuze. Vždy přišlo z mé strany rychlé řešení na jakoukoliv pracovní povinnost. Museli cítit moje odhodlání a mou neústupnost! Tak tedy JO! Za podmínek, co jsme si řekli! „Jasně! Díky!“ S duchu skáču dva metry vysoko.

Bingo! Mám souhlas v kapse. Má CESTA SNŮ se začala stávat realitou…

Sice ještě přišlo několik pokusů o změnu mého nastavení. Šéf za mnou přišel s nabídkou z jedné cestovky na dva týdny do Bolívie. Se slovy: Peru je škaredé, tady by se Ti líbilo určitě více. „Děkuji, ale já letím do Peru!! Žádné jiné země mě momentálně nezajímají!“

  • O mých letních přípravách v nové péřovce…
  • O tom, jaké to je přeletět sama přes dva světadíly (přes Toronto do Limy)…
  • O tom, když si připadáte jako z Holywoodského filmu při hledání svého jména na cedulích v rušné letištní hale v Limě ve dvě ráno…
  • O krásách, ale i drsném životě peruánského venkova i divočiny pralesa…
  • O mém výšlapu na horu Wayana Pichu (když zbytek výpravy mířil opačně) …s nervozitou, zda se mlha rozestoupí a konečně uvidím v plné parádě vysněné Machu Pichu
  • O tom jaký byl ČCHI-KUNG v PERU? Na lodi nesoucí se po hladině jezera Titicaca v nadmořské výšce 4000 tisíc metrů nad mořem či v peruánské poušti?

O tom všem… Je mi líto, ale až příště

Vím, že Vám to dlužím! Ale dnes je to o mé CESTĚ proměn, která se začala otevírat …a Peru je na hodně dlouhé povídání…

Kdo zažil moji přednášku v únoru 2019 v Praze nebo na REALX víkendu (nejen) s ČCHI-KUNGem v Jedlové, tak ví, že nekecám!

CESTA Snů zapadla jako střípek puzzle do skládačky

Kráčíš po špatné CESTĚ!“ Vyjeď ze zajetých kolejí!“

„Definice šílenství je dělat stejnou věc znovu a znovu a očekávat jiné výsledky.“ —  Albert Einstein

Ale JAK? Pořád tu byla hodně vysoká hora strachů a pochyb…A teď se ozýval jiný našeptávač: „Nic neměň! Nic jiného pořádně dělat nemůžeš. A jestli si myslíš, že to, co Tě baví, tě uživí, tak to jsi holka vedle, jak ta jedle! Máš hypotéku na krku. Chceš skončit pod mostem? Neblázni!“

A tak ještě tento druhý skřítek nějakou dobu vítězil….a já se vrátila do hodně hluboce vjetých kolejí …přes den práce a večer „zábava“ …lekce čchi-kungu na třech různých místech po Praze.

Až přišel další ZLOMový okamžik! Rok 2019. Opět konec března!

Po vzoru a otestování, že to jde. Tentokrát ve Francii. Další sen. Lyžování ve Francouzských Alpách. V podvečer po celodenní lyžovačce rozjímám na stráni s úžasnými panoramaty štítů hor…

V tom mi někdo zařve do ucha:

„Už vážně DOST!

Copak jsi to ještě nepochopila? Chceš až do důchodu dřepět v kanclu, jako kvočna, co si myslí, že sedí na vejcích? Dělat, co tě totálně ničí! Jak Ti mají lidi věřit? Musíš jít příkladem. Přeci toužíš po SVOBODĚ, po smysluplné práci?

Chceš pomáhat lidem,? Jak se dostat ze stresu do pohody? Jak si plnit své sny? Jak žít život ve zdraví a bez bolesti? Hýřit energií a dobrou náladou, i když se kolem skály lámou?

I tady s tebou lidi každé ráno cvičí, večer je masíruješ. Po nocích diskutuješ o souvislostech života a energií! Už toho znáš až moc, nemyslíš? Už je na čase přestat běhat krysí dostihy! Kde je Tvůj osobní život? Chceš být pořád sama? Syn Ti za chvíli vyletí z hnízda…“  

Klapačka mu jela pěkně zostra …nebyl k utišení!

Až jsem konečně řekla:

„A DOST! JINAK!“

I když jsem vůbec netušila JAK. Byl můj záměr opravdu silný a hlasitý a vyslaný do UNIVERZA:

„JARO 2019 JE POSLEDNÍ NA ŽIDLI DAŇAŘKY“!

A jak to bylo dál? Někteří vědí. Někteří mlhavě tuší. Ale co vše se ještě muselo odehrát?

PŘÍŠTĚ….

Příště odtajním své JAK? Jak jsem si dovolila seknout s prací? Jaké to je rozjíždět nový podnikatelský sen od roku 2020, kdy Covid kosí nejen životy, ale i spousty snů?

Proč jsem to ještě nevzdala?

Jak jsem zvládla rok ustát?

Co vlastně nabízím a s čím Ti můžu pomoci?

Abych Ti zkrátila čekání na pokračování mé CESTY

Stáhni si zdarma: 5 tipů, když Ti STRES nedovolí spát

Monika Šindlerová

Mou vášní je ukazovat lidem zasaženým STRESEM dnešní doby, jak UZDRAVIT tělo a zklidnit MYSL cvičením ČCHI-KUNG / QI GONG v kombinaci s REFLEXNÍ TERAPIÍ, automasážemi, cviky dle TČM a tajnou ingrediencí ukrytu mezi slovy řízených MEDITACÍ či RELAXACÍ.

One thought on “3x A DOST aneb život začíná po 50sátce

Věra KoloničnáPosted on  10:15 pm - Dub 6, 2021

Moni, přečetla jsem si tvůj blog. Je to úžasné, jak jsi dokázala jít za svým snem .Já si sny plním od své 60- tky. Také pozdně, ale už za těch 10 let jsem toho stihla dost. Začalo to Kubou – dárek k 60-tinám. Měli jsme jet 4. Švagr se švagrovou, manžel a já. Jenže švagr koupil švagrové novou kuchyň, tak neměli na dovolenou, manžel nakonec nechtěl jet, tak jsem jela sama s CK. Úžasná dovolená. Právě mi teď ťukal mobil – SMS od kubánce. Posledně jsem ho setřela – psal mi ve 2 v noci….Od té doby jezdím každý rok. Většinou na světové kongresy esperanta – Kodaň, Lille, Lisabon, Nitra. Loni to měl být Montreal – letenky zaplacené, kvůli pandemii zrušeno. Letos zrušen Belfast.. Takže plň si své sny. Nezáleží na věku, ale na rozhodnutí. Držím palce. Věra

Leave your message